Okolí

Střední Morava nabízí ideální podmínky k vidění mnoha krásných míst. Z Velkého Újezdu  lze podniknout mnoho zajímavých výletů po okolí, a to jak pěšky, na kole či motorovým dopravním prostředkem. Zde je několik tipů:

Svatý Hostýn - po Velehradě nejpamátnější a nejvíce navštěvované poutní místo Moravy, je situováno v západní okrajové části Hostýnských vrchů - součástí Moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy - severnější (736 m n. m) s rozhlednou a kaplí sv. Kříže (od r. 1993 také s větrnou elektrárnou), druhé temeno je zastavěno poutním chrámem a dalšími objekty (718 m n. m.).

Hostýn

Svrčov – místní část Lazník , dříve u Vel. Újezda, kamenný větrný mlýn holandského typu z 19. stol., dřevěná zvonice z 19. stol.

Zákřov – Za pomoc partyzánům byla vesnice na konci dubna 1945 přepadena gestapem a vlasovci. 19 mužů bylo zaživa upáleno v lesní boudě u Kyjanice.

Veselíčko – barokní zámek z roku 1768, nyní Dětský výchovný ústav Veselíčko. Za napoleonských válek byl využíván jako vojenská nemocnice. Kolem zámku je rozsáhlý anglický a francouzský park. Nedaleko na Zámeckém kopci je obelisk, postavený roku 1905 na paměť 700 ruských a francouzských vojáků, zemřelých v zámecké nemocnici po bitvě u Slavkova v roce 1805.

Přerov – osídlení okolí města je doloženo již od doby paleolitu, což dokládají nálezy kosterních pozůstatků mamutů v Předmostí. Nejstarší zmínka o samotném  městě pak pochází z počátku 12. století, kdy také král Přemysl Otakar II - povýšil Přerov na královské město. Na Horním náměstí nyní nalezneme renesanční zámek s Muzeem Komenského, který byl přestavěn z původního hradu a dále hradby z 15. století nebo cenné renesanční domy.

Muzeum Komenského v Přerově – významným kulturním centrem Přerova je Muzeum Komenského, svého druhu nejstarší na světě (bylo založeno Františkem Slaměníkem již v roce 1888, v roce 1902 vzniklo Městské muzeum). Je umístěno v renesančním žerotínském zámku na Horním náměstí v centru města. V jeho prostorách si můžete prohlédnout kromě tématických příležitostných výstav i stálé expozice národopisu Hané, entomologie, mineralogie, archeologie, 1.- 3. odboje /1914-1989/, života a díla Jana Amose Komenského, Jana Blahoslava a českých bratří, rekonstrukce školních tříd (doba Komenského, Rakouska-Uherska, první republiky, 50. let 20. století), Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka. Další expozice jsou umístěny v prostorách zámecké věže (Tajemství tónu zvonu, Veduty Přerova /1593-1940/, lapidárium), která byla při rekonstrukci v roce 1997 dostavěna a zastřešena. Návštěvníci mají možnost pěkné vyhlídky na město a okolí. Na zámeckém nádvoří se pravidelně pořádají koncerty komorní hudby a jiné kulturní programy.

Pramen Odry – dřevěný kruhový altánek (vybudován péčí VLS Lipník n. B.) chrání kamennou studánku.

Pramen Odry

Drahotuch (1,5 km nad vesnicí Podhoří) – zřícenina hradu jednoho z nejstarších hradů na Moravě, připomínaného už v roce 1269. V roce 1476 byl na příkaz Viléma z Pernštejna pobořen. Dodnes patrné zbytky bašt, sklepů, kleneb a studny.

Peklo – geologicky zajímavá lokalita, skalní výchozy nad údolím ukazují vrásnění hornin z doby karbonu.

Helfštýn – monumentální zachovalá zřícenina gotického hradu (dnes průběžně rekonstruovaná), založeného koncem 13. století. Patří mezi největší hrady v ČR. Koná se zde řada kulturních akcí, z nichž nejznámější je asi Hefaiston, mezinárodní přehlídka prací uměleckých kovářů (konec srpna). Areál se rozkládá na okrajovém hřbetu vrchu Maleník (375 m n. m.) nad řekou Bečvou. Je odsud rozhled do Moravské brány a na východní okraj Nízkého Jeseníku.

Helfštýn

Kunzov (Hrabůvka) – romantická novogotická vila v podobě gotického hradu s cimbuřím postavená v letech 1907 - 1908 jako letní dům pro továrníka Antonína Kunze z Hranic. Hrádek není veřejnosti přístupný.

Potštát – jádro města prohlášeno v roce 2003 za městskou památkovou zónu, k nejvýznamnějším stavbám patří zámek, renesanční hodinová věž, kostel sv. Bartoloměje, a hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie.

Potštátské skalní město – Skalní útvary (sedimenty z období karbonu) vyčnívající ze strmých svahů, kterými jsou lemovány břehy potoku Velička, zimoviště netopýrů.

Puchart – zřícenina hrádku Pustý zámek, zv. Puchart, kdysi centra potštátského panství, je přístupná strmým výstupem od blízkého hostince „U tlustého Jana“. Nalezneme zde pozůstatky kamenných hradeb a hliněný val snad z první poloviny 14. století. Opuštěn byl už na začátku 15. století.

Větrný mlýn Partutovice – jediný ze tří dřevěných větrných mlýnů, který se v obci dochoval je z roku 1875 a dodnes je v původním stavu i s funkčním vnitřním zařízením. Je to  celodřevěná stavba, na moučnici je plastická řezba znázorňující srdce s plameny s iniciálkami JHS, po stranách slunce, měsíc a hvězdy.

Lipník nad Bečvou – historické město s mimořádně prostorným náměstím ve tvaru písmene L a velmi zajímavým souborem pamětihodností. Od roku 1989 je Lipník vyhlášen městskou památkovou rezervací. Město může být hrdé na zachovalé historické jádro s renesanční radnicí, barokními kašnami a renesančními domy s podloubími, hned vedle náměstí tvoří dominantu města farní kostel sv. Jakuba s unikátní zvonicí. Kromě toho se zde nachází zámek, bývalý piaristický klášter s kostelem sv. Františka Serafinského a synagoga. Ve městě v minulosti žila početná židovská komunita, dokladem toho jsou také dva unikátní židovské hřbitovy.

Národní přírodní rezervace Nad Kostelíčkem – izolovaný ostrov listnatého lesa les typu habrové doubravy na devonských vápencích rozkládající se na 10 hektarech, z východu ohraničená lomem hranické cementárny.

Přírodní rezervace Škrabalka – rozprostírá se na katastrálním území Lipníka nad Bečvou ve výšce 226 m.n m. Byla zřízená výnosem ze dne 4. 7. 1956. Motivem ochrany jsou vodní a bažinná společenstva mrtvého ramene řeky Bečvy s přilehlými fragmenty vlhkých luk a lužních lesů. Po okraji vede naučná stezka a také červená turistická značka z Lipníka n. B. na Helfštýn.

Kostelíček u Hranic – poutní místo, v jehož areálu je hřbitov obklopený zdí se 14 kaplemi křížové cesty, se nachází 2 km východně od centra města Hranic. První písemná zmínka o kostelíku pochází již z roku 1492.

Židovský hřbitov a synagoga Hranice – byl založen v pol. 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1686 a poslední pohřeb zde byl v roce 1956. V letech 1991 – 1994 zde proběhla rekonstrukce a od roku 1994 je hřbitov zpřístupněn veřejnosti jako pietní místo. V době, kdy zaznamenala židovská obec v Hranicích největší rozkvět, byla v letech 1863 – 1864 postavena synagoga.

Zámek Hranice – krásný renesanční zámek s unikátní zastřešení dvorany, což je i v celoevropském měřítku unikát. Místnosti nejsou běžně přístupné, protože slouží Městskému úřadu, ale ve dvoraně a severním křídle zámku se konají výstavy a kulturní akce.

Památník rozvodí (cesta Bělotín - Hranice) – betonový obelisk u silnice do Hranic ze strany od Bělotína informující o tom, že zde v nadmořské výšce 320 m je nejnižší místo evropského vodního předělu mezi Černým a Baltickým mořem.

Hranická propast – leží v severovýchodním okraji kopce Maleníku nedaleko Hranic. Jedná se o nejhlubší propast a přírodní jezero v České republice.  Prozatím zde byla naměřena hloubka cca 274 metry, ale protože se ještě nikomu nepodařilo dosáhnout dna propasti, nelze přesnou hloubku určit.

Lázně Teplice nad Bečvou – léčí se zde nemoci srdce, cév a pohybového aparátu. Využívají se především zdroje přírodní minerální vody s vysokým obsahem oxidu uhličitého, který blahodárně působí na celý organizmus a napomáhá jeho regeneraci. Lázeňským hostům je v klidném prostředí k dispozici rozsáhlý park.

Zbrašovské aragonitové jeskyně – V roce 1912 objeveny bratry Chromými ze Zbrašova. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních pramenů vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale naplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR s celoroční stálou teplotou 14 stupňů.

Rekreační areál štěrkopísků v Hustopečích nad Bečvou – přírodní jezera s oblázkovou a travnatou pláží. Uvedenou lokalitou vede cyklotrasa „Jantarová stezka“. Je zde možnost koupání, surfování, projížďky na lodičkách, rybaření, kempinku a stanování, pronájmu chatek k rekreaci, celodenního občerstvení, možnost ubytování.

Olomouc – páté největší město republiky a po Praze je druhou nejstarobylejší památkovou rezervací. Leží na řece Moravě a má bohatou historii, kterou dokládá velké množství cenných památek a staveb. Právě díky historii, církevním tradicím i starobylé univerzitě se město stalo pravým centem regionu. Město vzniklo v 10. století a krátce poté zde byl v 11. století založen hrad, který se stal významným sídlem rodu Přemyslovců. Tam také najdeme nejcennější klenoty olomoucké historie. Dalšími významnými památkami jsou radnice s orlojem, soubor šesti barokních kašen, Sloup Nejsvětější Trojice (zapsán na seznam UNESCO), klášter Hradisko, dóm sv. Václava nebo chrám sv. Mořice, kde se každoročně pořádá mezinárodní varhanní festival.

• Sloup Nejsvětější Trojice – největší barokní skulptura na území státu, která byla  v roce 2000 zapsána do Seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. Sloup měří 35 metrů a jeho slavnostního vysvěcení se v roce 1754 osobně zúčastnila císařovna Marie Terezie.
   
• Dóm sv. Václava – románská stavba z r. 1131 byla přestavěna v gotickém slohu. Dnešní podoba je z let 1883–92. Hlavní věž dómu (100,65 m) je nejvyšší věží na Moravě. V sousedství dómu je kaple sv. Anny. Na tu navazuje budova kapitulního děkanství a v jejichž prostorách byl v r. 1306 zavražděn poslední Přemyslovec král Václav III. Další zajímavostí je, že zde roku 1767 tehdy jedenáctiletý W. A. Mozart složil svou 6. symfonii.
   
• Poutní místo Svatý Kopeček – na místě bývalé kaple z počátku 17. století byl v letech 1669 – 1679 postaven poutní chrám Navštívení Panny Marie, nejvýznamnější dominanta kraje. Celý areál sloužil jako letní sídlo premonstrátů z kláštera Hradisko. Při návštěvě papeže Jana Pavla II. v květnu 1995 byl poutní chrám prohlášen za basiliku minor.

Svatý Kopeček

• Chrám sv. Mořice – dříve městský farní kostel byl stavěn od r. 1412 až do 16. stol. Bohatě klenuté trámové trojlodí – výška 22 m, délka 54 m – a dvě nesymetrické hranolové věže činí tento chrám nesrovnatelným s žádnou jinou stavbou pozdní gotiky na střední a severní Moravě. S barokními úpravami kostela souvisí instalace největších varhan ve střední Evropě (1745) z dílny mistra Michaela Englera. V tomto chrámu se každoročně koná mezinárodní varhanní festival.
   
• Arcibiskupský palác – jednou z palácových staveb v Olomouci je raně barokní rezidence Arcibiskupský palác. V roce 1777 se stal sídlem arcibiskupa, metropolity moravského a v roce 1848 zde byl korunován císař František Josef I.
   
• Kaple sv. Jana Sarkandera – vznikla na místě bývalé věznice, ve které byl umučen katolický kněz Jan Sarkander. Velkolepou přestavbou v letech 1909 – 1910 byla vytvořena centrální nebarokní kaple včetně sochařské výzdoby architektem a sochařem Eduardem Sochorem.
   
• Přemyslovský palác – z původní stavby vzniklé po r. 1204 se zachovala dolní část věže – kaple sv. Barbory a část obvodových zdí biskupské kapituly s unikátními sdruženými románskými okny.
   
• Klášter Hradisko – současná stavba vznikala podle Martineliho projektu v dlouhém období let 1661-1750, takže je na ní patrný celý vývoj barokního období. Interiéry kláštera jsou bohatě vybaveny a zdobeny, jsou zde plastiky v nadživotní velikosti, bohaté římsoví, mramorové obložení, nástropní malby a v mnoha místnostech se dochovaly štukové stropy. V současné době je klášter využíván jako nemocnice.
   
• Olomoucké parky – prstenec městských parků tvoří ideální spojovací článek mezi historickým jádrem a moderní zástavbou. Počátek zakládání sadů se datuje rokem 1830. Systematické budování parkových ploch začalo až po zrušení olomoucké pevnosti v r. 1879. Tehdy byl vybudován první pavilon a palmový skleník, poté byla zřízena botanická zahrada. Současný areál tvoří Bezručovy sady, (botanická zahrada a rozárium), Smetanovy sady (palmový skleník a výstavní pavilony) a Čechovy sady (dětské hřiště). Výstavba většiny pavilónů začíná ve 2. pol. 20. století v souvislosti s budováním tradice květinových výstav Flora Olomouc.
   
• ZOO Svatý Kopeček – zoologická zahrada se nachází na Svatém Kopečku nedaleko Olomouce a chová přes 250 druhů zvířat. ZOO Olomouc se podílí na záchraně řady druhů zvířat, zapojených do Evropského záchranného programu (EEP). Nabízí návštěvníkům pohled z vyhlídkové věže, pro děti i dospělé prohlídkovou jízdu vláčkem, pavilón netopýrů, akvárium se žraloky, či možnost návštěvy výběhu makaka červenolícího.

Prostějov – první historické zmínky pocházejí z první poloviny 12. století. Přelomovým obdobím je rok 1390, kdy se stal díky pánům z Kravař městem a to udělením práva k pořádání výročního trhu. V 15. a 16. stol. Prošlo město etapou hospodářského a stavebního rozmachu, byly postaveny hradby, reprezentativní radnice (dnešní muzeum), zámek a řada měšťanských domů. Třicetiletá válka a velký požár roku 1697 dal městu barokní ráz. Od roku 1914 dominuje nám. T.G. Masaryka nová radnice s věží vysokou 66 m.

Lázně Skalka – byly postaveny roce 1928 a jsou dodnes využívány pro své léčebné koupele a pitné kúry. Vyvěrající prameny jsou alkalicko – sirnaté vody, jejichž chemické složení se v České republice nikde jinde nevyskytuje. Příznivý účinek zdejších pramenů se projevuje především při léčbě chorob revmatického charakteru, ale i cukrovky, vodnatelnosti, tvrdnutí jater, poruchy trávení a podobně. Součástí areálu  lázní je koupaliště pro veřejnosti.

Zámek a přehrada Plumlov – Plumlovská přehrada je oblíbenou rekreační oblastí ležící nedaleko města Prostějova. Poskytuje široké možnosti pro rekreaci i vodní sporty. Přehrada i celá rekreační oblast získala jméno od blízké vesnice Plumlov, jejíž dominantou je zámek zrcadlící se ve vodách přehrady.

Zámek Čechy pod Kosířem – empírový zámek z let 1839 - 1843, sídlo portugalského rodu Silva - Taroucců. Zámek je spojen s častými pobyty významného českého malíře 19. století Josefa Mánesa, který zde vytvořil svá nejznámější díla. Na jeho památku je v zámku zřízena Pamětní síň s ;celou řadou prací z jeho tvorby. Součástí zámku je rozsáhlá zahrada s mnoha cennými dřevinami, která je svou dendrologickou hodnotou srovnatelná snad jen s parkem v Průhonicích u Prahy. V obci je Hasičské muzeum.

Hrad Bouzov – romantický hrad, který byl v letech 1895 –1910 přestaven z původní pevnosti ze 13. století pro velmistra Řádu německých rytířů. Interiéry nabízejí sbírky dobového nábytku a užitého umění. Velmi ojedinělá je dobová hradní kuchyně se stylovým zařízením a technickými kuriozitami. Mohutné středověké sídlo s osmipatrovou hláskou je oblíbeným místem k natáčení pohádek.

Hrad Bouzov

Zámek Náměšť na Hané – v barokním zámku s bohatým interiérem, obrazy a porcelánem je také atraktivní sbírka kočárů olomouckých biskupů a  arcibiskupů. V kruhovém francouzském parku se čtyřmi cestami orientovanými dle světových stran upoutají lipové aleje se stromy starými přes 200 let. V blízkosti zámku je zřícenina středověkého hradu ze 13. století.

Zámek Náměšť na Hané

Javoříčské jeskyně – tvoří je komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno.

Mladečské jeskyně – byly známy již od pradávna. Dnes jsou mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou – vedle kostí dnes již vyhynulých pleistocenních obratlovců zde bylo nalezeno mnoho koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich činnosti.

Hanácký skanzen Příkazy – památková rezervace lidové architektury je vzácným dokladem lidového stavitelství na Hané, např. dva statky se žudry typické pro původní zemědělské usedlosti. Skanzen tvoří vstupní budova, Kameníčkův grunt s expozicemi věnovanými dokladům původního života na vesnici a část expozice je umístěna ve dvou špaletových stodolách.

Zámek Tovačov – patří mezi nejvýznamnější architektonické soubory ČR. Byl založen ve 2. polovině 11. století jako útočiště lovců, později jako chráněná vodní tvrz. V roce 1492 byla dokončena 96 m vysoká věž zvaná Spanilá, tvořící dnes dominantu zámku a města. V zámku je umístěna expozice prusko – rakouské bitvy u Tovačova, kterou připomínají také mohyla a pomníky v okolí města.

Zámek Tovačov

Arboretum Bílá Lhota – park byl založen pravděpodobně kolem roku 1700 a byly zde vysázeny jen domácí dřeviny (duby, buky, lípy, smrky). Některé z těchto původních stromů rostou v parku doposud. V roce 1926 přichází do Bílé Lhoty Quido Riedl a začíná park přetvářet dle vlastních představ. Z výsadeb Quido Riedla se doposud zachovalo asi 240 exemplářů, a od roku 1966 bylo vysázeno téměř dalších 300 rostlin.

Arboretum Bílá Lhota

Litovel – jedno ze sedmi moravských královských měst leží ve výšce 223 m n. m a bylo založeno pod výběžky Drahanské vrchoviny v údolí řeky Moravy. Ta se stala přirozenou ochranou slovanské rybářské vsi, v jejímž sousedství založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. nové město. Morava se v samotném městě rozděluje do několika ramen, díky čemuž si získalo přezdívku Hanácké Benátky. Rybářský původ Litovle a důležitost řeky Moravy dokládá také znak města – dvě stříbrné ryby v modrém poli. Ve městě nalezneme kamenný most přes řeku Moravu (3. nejstarší v ČR), morový sloup, zbytky hradeb, městskou bránu, či měšťanské domy. Nedaleko ze městem můžeme vejít do lužních lesů CHKO Litovelského Pomoraví.

Uničov – město bylo založeno roku 1213 markrabětem Vladislavem Jindřichem a jeho dokonalé opevnění se nepodařilo dobýt ani Tatarům. Po obléhání švédských a pruských vojsk však město utrpělo značné ztráty a bylo značně poškozeno. Doposud se však zachovalo opevnění kamenných hradeb s Medelskou branou (půlkruhová bašta) a renesanční budova, v níže je dnes umístěno Muzeum U Vodní branky. Na náměstí najdeme radnici, mariánský sloup a dvě kašny. Významnou památkou je také trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Hrad Šternberk – nejstarší dochované části hradu, válcová věž a zbytky opevnění hlavního paláce, pocházejí již z 2. poloviny 13. století. Hrad značně utrpěl za třicetileté války a od té doby prošel několika přestavbami. Rekonstrukce hradu do dnešní podoby byla završena vybudováním malého přírodně krajinářského parku.  V současnosti jsou v interiéru hradu umístěny cenné sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. Za pozornost stojí zejména sbírka moravského a středoevropského gotického sochařství a malířství v hradní kapli, unikátní soubor renesančních kachlových kamen a kožených tapet.

Zámecký park a zoo Lešná – dendrologicky nejcennější zámecký park Moravy založený v letech 1884-1888. Areál rozkládající se na více než 50 ha představuje na 2500 zvířat, mimo jiných i gorily. V parku najdete mnoho vodních ploch, vodopádů a vzácných dřevin. Celý komplex tvoří originální biopark.

Kroměřížské zahrady – unikátní zahradní komplex zapsaný do seznamu UNESCO. Rozprostírá se v okolí Kroměřížského zámku na ploše 64 hektarů. Patří k největším zahradám u nás, najdete zde vzácné rostliny, dřeviny, množství vodstva a romantických staveb.